Tschechisch-Vokabeln durchsuchen

a

'a

und

Nebenordnende Konjunktion, die zwei gleichrangige Satzglieder oder Sätze verbindet.

ale

'ale

aber

Gegenüberstellende Konjunktion, die einen Gegensatz oder eine Einschränkung ausdrückt.

ani

'ani

weder ... noch

Verneinende Konjunktion, die die Negation beim folgenden Satzglied betont.

bez

'bez

ohne

Präposition, die das Fehlen oder den Ausschluss von etwas bezeichnet.

brzo

'brzo

Záhy; v krátkém čase; dříve než obvykle.

by

'by

würde

Konditionalpartikel, die den Konditional bildet.

byl

'byl

war

Vergangenheitsform des Verbs „sein“ für die männliche Einzahl.

být

'být

sein

Existieren; sich irgendwo befinden; dient als Kopulaverb im Nominalprädikat.

celý

'celý

ganz

Vollständig; ohne fehlende Teile; ganz.

co

'co

was

Fragendes oder relatives Fürwort für Sachen.

den

'den

Tag

Zeitabschnitt von vierundzwanzig Stunden; der lichte Teil des Tages.

dnes

'dnes

V tento den; v nynější době.

do

'do

bis

Eine Präposition, die Richtung, Ziel oder zeitliche Grenze ausdrückt.

dobrý

'do-brý

Mající kladné vlastnosti; správný; morálně pozitivní.

druhý

'druhý

zweite(r)

Ordnungszahl, die die Reihenfolge unmittelbar nach dem ersten bezeichnet.

dát

'dát

Předat někomu něco; umístit.

dítě

'dítě

Kind

Junge menschliche Wesen; Sohn oder Tochter.

dům

'dům

Haus

Ein Gebäude zum Wohnen.

jak

'jak

wie

Interrogatives oder Modaladverb; auf welche Weise.

jako

'jako

als, wie

Vergleichende oder modale Konjunktion; drückt Funktion oder Eigenschaft aus.

je

'je

ist

3. Person Singular Präsens des Verbs „sein“; drückt einen Zustand oder eine Eigenschaft aus.

jeho

'je-ho

sein

Possessive oder genitivische Form des Personalpronomens der dritten Person maskulin.

jen

'jen

nur

ausschließlich; lediglich; nichts anderes.

ještě

'ještě

Dosud; stále; navíc; opět.

jiný

'jiný

Odlišný od zmíněného; odlišný; další.

jméno

'jméno

Slovo, kterým se označuje určitá osoba, věc nebo pojem.

jsem

'jsem

První osoba jednotného čísla přítomného času slovesa 'být'.

jsme

'jsme

wir sind

Erste Person Plural Präsens des Verbs „sein“.

jsou

'sou

Třetí osoba množného čísla přítomného času slovesa 'být'.

já

'já

ich

Personalpronomen der ersten Person Singular in der Subjektposition.

jít

'jít

Pohybovat se pěšky; směřovat někam.

každý

'každý

Neurčité zájmeno označující každého jednotlivce ze skupiny.

kde

'kde

wo

Frage- oder Relativadverb des Ortes.

kdy

'kdy

wann

Fragendes oder bezügliches Zeitadverb.

když

'gdyš

Časová nebo podmínková spojka; v čase kdy nebo za podmínky že.

který

'který

Vztažné nebo tázací zájmeno pro mužský rod živý.

lidé

'lidé

Množné číslo výrazu 'člověk'; osoby, lidské bytosti.

malý

'malý

Mající nepatrný rozměr nebo rozsah.

mi

'mi

mir

Kurze Dativform des Personalpronomens der ersten Person „ich“.

možná

'možná

vielleicht

Vielleicht; wahrscheinlich; das Zugeständnis einer Möglichkeit.

muž

'muš

Dospělá osoba mužského pohlaví; také: manžel.

máte

'máte

Druhá osoba množného čísla nebo vykání přítomného času slovesa 'mít'.

mít

'mít

haben

Besitzen; über etwas verfügen; verpflichtet sein.

mě

'mě

Krátký tvar akuzativu a genitivu zájmena první osoby 'já'.

město

'měs-to

Stadt

Große, dicht besiedelte menschliche Siedlung.

na

'na

auf

Präposition, die eine Lage auf der Oberfläche oder ein Ziel einer Handlung ausdrückt.

nebo

'nebo

Vylučovací spojka nabízející alternativu.

než

'než

Srovnávací spojka vyjadřující nerovnost; také časová spojka.

nikdy

'nikdy

nie

Zu keiner Zeit; nicht ein einziges Mal.

nový

'nový

neu

Kürzlich entstanden oder erworben; noch unbekannt.