Перейти к контенту
Самоанский

Просмотр словаря Самоанский

100 слов найдено

'a

союз
A1

/ʔaː/

O le 'upu e fa'ailoa ai se tulaga e tatau ona i ai a'o le'i tupu se isi mea; 'pe'ā, 'afai'.

'ae

союз
A1

/ʔae/

O le 'upu e fa'aali ai se eseesega po'o se fa'afeagai i le va o ni manatu se lua.

'afai

союз
A1

/ʔaˈfai/

O le 'upu e fa'ailoa ai se tulaga e fa'alagolago i ai se isi mea; 'pe'ana.

'ona

союз
A1

/ˈʔo.na/

O le 'upu e fa'ailoa ai le māfua'aga o se mea; 'auā.

'ou

местоимение
A1

/ʔou/

O le sui igoa e fa'aaoga e le tagata e tautala e faasino ia te ia lava; muamua i le fuaiupu.

'upu

существительное
A1

/ˈʔu.pu/

слово

Наименьшая единица языка, имеющая значение и служащая для построения предложений.

частица
A1

/ʔaː/

O le 'upu e fa'ailoa ai se gaioiga o le a fai i se taimi lata mai; 'o le a'.

a'oga

существительное
A1

/aˈʔo.ŋa/

O le nofoaga e a'oa'o ai tamaiti ma tagata i le faitau, tusitusi, ma isi poto.

a'u

местоимение
A1

/ˈa.ʔu/

я

Местоимение, обозначающее говорящего; ставится в начале или в конце предложения.

afea

наречие
A1

/aˈfe.a/

когда

Слово, которым спрашивают о времени, которое наступит в будущем.

afiafi

существительное
A1

/afiˈa.fi/

O le vaega o le aso pe'ā lata i le goto o le lā se'ia o'o i le pō.

ai

частица
A1

/ai/

где

Служебное слово, обозначающее предмет или причину, уже упомянутые в предложении.

ai (o ai)

местоимение
A1

/o ai/

O le 'upu e fesili ai e uiga i se tagata e le iloa; 'o ai'.

aiga

существительное
A1

/aˈi.ŋa/

семья

Совокупность людей, связанных кровным родством, браком или заботой.

aisea

наречие
A1

/aiˈse.a/

почему

Слово, которым спрашивают о причине или значении чего-либо.

alofa

существительное
A1

/aˈlo.fa/

любовь

Тёплое чувство и доброе расположение к другому человеку или чему-либо.

alu

глагол
A1

/ˈa.lu/

идти

Перемещение человека из одного места в другое.

anafea

наречие
A1

/anaˈfe.a/

O le 'upu e fesili ai i se taimi ua tuana'i; 'o le à le taimi ua mavae'.

aso

существительное
A1

/ˈa.so/

O le vaega o le taimi e amata mai le vaveao se'ia o'o i le pō.

atua

существительное
A1

/aˈtu.a/

O le tagata paia sili e talitonu tagata na te faia ma pulea le lagi ma le lalolagi.

atunu'u

существительное
A1

/atuˈnu.ʔu/

страна

Крупная территория, управляемая государством, где живут люди одной национальной идентичности.

auā

союз
A1

/auˈaː/

O le 'upu e ta'u mai ai le māfua'aga o se mea ua tupu.

e

частица
A1

/e/

O le 'upu e fa'ailoa ai le taimi masani po'o le mea o lo'o faia e se tagata i totonu o se fuaiupu.

faapefea

наречие
A1

/faːpeˈfe.a/

O le 'upu e fesili ai i le auala e fai ai se mea po'o le tulaga o se mea.

fafo

существительное
A1

/ˈfa.fo/

O le itū i fafo o se mea po'o se fale; e fa'afeagai ma totonu.

fai

глагол
A1

/fai/

делать

Осуществлять или производить что-либо.

fale

существительное
A1

/ˈfa.le/

дом

Сооружение, в котором живут люди или которое используют для работы.

fea

наречие
A1

/ˈfe.a/

где

Слово, которое спрашивает о месте предмета или человека.

fia

глагол
A1

/ˈfi.a/

O le 'upu e fa'ailoa ai le mana'o i se mea; e tu'u i luma o le veape.

fiafia

глагол
A1

/fiaˈfi.a/

O le lagona o le olioli po'o le fa'amalie i totonu o le loto.

fo'i

частица
A1

/foˈʔi/

O le 'upu e fa'aali ai le toe faia o se mea po'o le fa'aopoopoina; 'e le gata i lea'.

gagana

существительное
A1

/ŋaˈŋa.na/

O le faiga o 'upu ma leo e feso'ota'i ai tagata ma fa'ailoa ai o latou manatu.

galuega

существительное
A1

/ŋaluˈe.ŋa/

O se gaioiga e fai e maua ai se tupe po'o se taunuuga; le fai o se mea.

i

предлог
A1

/i/

в

Слово, обозначающее место, время или направление действия.

i'a

существительное
A1

/ˈi.ʔa/

O le meaola e ola i totonu o le vai ma aau i ai; e fai ma mea'ai.

ia

местоимение
A1

/ˈi.a/

O le sui igoa e faasino i se isi tagata e le o le tagata e tautala pe o lē o lo'o talanoa i ai.

igoa

существительное
A1

/iˈŋo.a/

O le 'upu e ta'ua ai se tagata, mea, po'o se nofoaga e iloa ai.

iloa

глагол
A1

/iˈlo.a/

O le mālamalama pe maua se poto i se mea po'o se tagata.

inu

глагол
A1

/ˈi.nu/

O le fa'aaogaina o se vai po'o se isi mea sua e ui atu i le fa'a'i.

ioe

междометие
A1

/iˈo.e/

да

Слово, выражающее согласие или одобрение чего-либо.

itiiti

прилагательное
A1

/itiˈi.ti/

O le tulaga e la'ititi pe to'aitiiti pe aofa'i e le tele.

laau

существительное
A1

/laˈa.u/

O le mea ola e tupu i le eleele, e iai ona lālā ma lau, e le savali.

lagi

существительное
A1

/ˈla.ŋi/

O le vateatea i luga a'e o le lalolagi e maua ai fetū, ao, ma le lā.

lalo

существительное
A1

/ˈla.lo/

O le itū pito i lalo po'o le mea maulalo; e fa'afeagai ma luga.

latou

местоимение
A1

/ˈla.tou/

они

Местоимение, обозначающее нескольких людей, не являющихся ни говорящим, ни теми, к кому обращаются.

lava

частица
A1

/ˈla.va/

O le 'upu e fa'amamafa ai se mea po'o se manatu; e fa'atatau i le lava o se mea.

le

article
A1

/le/

O le 'upu e fa'ailoa ai se mea patino po'o se tagata ua uma ona ta'ua pe iloa e le tautala; e tu'u i luma o nauna.

le'i

частица
A1

/leˈʔi/

O le 'upu e fa'ailoa ai e le'i tupu se mea i se taimi ua tuana'i.

lea

детерминатив
A1

/ˈle.a/

O le 'upu e faasino i se mea e latalata pe ua uma ona ta'ua; 'lenei mea'.

leaga

прилагательное
A1

/leˈa.ŋa/

плохой

Состояние, которое нехорошо, причиняет вред или вызывает печаль.

leai

частица
A1

/leˈai/

O le 'upu e fa'ailoa ai le tete'e po'o le le ioe; 'e leai se mea'.

lelei

прилагательное
A1

/leˈlei/

O le tulaga e agava'a, e le'o leaga, e mālie ai le loto.

lena

детерминатив
A1

/ˈle.na/

O le 'upu e faasino i se mea e latalata i lē o lo'o talanoa i ai; 'lenā mea'.

lua

числительное
A1

/ˈlu.a/

два

Число, следующее за единицей; обозначает предметы в количестве двух.

luga

существительное
A1

/ˈlu.ŋa/

O le itū pito i luga po'o le mea maualuga; e fa'afeagai ma lalo.

детерминатив
A1

/laː/

O le 'upu e faasino i se mea e mamao mai i le au tautala; 'lelā mea'.

частица
A1

/leː/

O le 'upu e fa'afeagai ai se gaioiga po'o se tulaga; e fa'ailoa ai e le'o faia se mea.

ma

союз
A1

/ma/

O le 'upu e so'oto ai ni mea po'o ni tagata se lua pe sili atu.

maile

существительное
A1

/maˈi.le/

собака

домашнее животное, которое люди содержат; лает и помогает на охоте

mana'o

глагол
A1

/maˈna.ʔo/

O le lagona i totonu e naunau i se mea po'o se tulaga.

matou

местоимение
A1

/ˈma.tou/

O le sui igoa e faasino i le au tautala fa'atasi ma isi, ae le aofia ai lē o lo'o talanoa i ai.

mea

существительное
A1

/ˈme.a/

O so'o se mea e le patino, po'o se tulaga, po'o se tino.

mea'ai

существительное
A1

/meaˈʔai/

O mea e 'a'ai e tagata e ola ai ma malosi ai le tino.

moe

глагол
A1

/ˈmo.e/

O le mālōlō ma tapunia mata a'o le vaeluaga po pe fa'apea.

nei

детерминатив
A1

/nei/

этот

Слово, указывающее на что-то, что находится очень близко к говорящему, или на настоящее время.

nofo

глагол
A1

/ˈno.fo/

O le tū saga i lalo po'o le mau i se nofoaga.

nu'u

существительное
A1

/ˈnu.ʔu/

O se nofoaga po'o se afioaga e nonofo ai tagata i le atunu'u.

o

частица
A1

/o/

O le 'upu e amata ai fuaiupu fa'apitoa e fa'ailoa ai le mataupu autu po'o le fa'auigaina o se mea.

o ia

местоимение
A1

/o ˈi.a/

O le fa'aupuga e faasino atu ma fa'amanino ai se tasi tagata e tolu.

oe

местоимение
A1

/ˈo.e/

O le sui igoa e faasino i le tagata o lo'o talanoa i ai le tagata e tautala.

outou

местоимение
A1

/ˈou.tou/

O le sui igoa e faasino i tagata e to'atele o lo'o talanoa i ai le tagata e tautala.

pe

частица
A1

/pe/

O le 'upu e amata ai se fesili po'o se manatu e le mautinoa.

pe'ā

союз
A1

/peˈʔaː/

O le 'upu e fa'ailoa ai se taimi e fa'atali ai se isi mea; 'a o'o ina.

po'o

союз
A1

/poˈʔo/

или

Союз, который выражает выбор между двумя или более предметами.

существительное
A1

/poː/

ночь

Время после захода солнца, когда мир темнеет.

sami

существительное
A1

/ˈsa.mi/

O le vai masima e sosolo i matāfaga ma o'o atu i le vasa.

sau

глагол
A1

/sau/

O le agai mai o se tagata i le mea o lo'o i ai le tagata e tautala.

se

article
A1

/se/

O le 'upu e tu'u i luma o se nauna e le patino, e faasino i so'o se mea e tasi e le'i ta'ua muamua.

taeao

существительное
A1

/taeˈa.o/

утро

Часть дня, начинающаяся с восхода солнца.

tagata

существительное
A1

/taˈŋa.ta/

O le meaola e iai le mafaufau ma le tautala, e le o se manu.

taimi

существительное
A1

/taˈi.mi/

O le vaega o le fa'agasologa e fua ai le tuana'i, le taimi nei, ma le lumana'i.

tama

существительное
A1

/ˈta.ma/

O le tamaitiiti po'o le talavou o le itūpā tāne.

tamā

существительное
A1

/taˈmaː/

O le tāne na maua ai se tagata; le matua tāne.

tasi

числительное
A1

/ˈta.si/

один

Первое число; то же, что один.

tatou

местоимение
A1

/ˈta.tou/

O le sui igoa e faasino i le au tautala ma lē o lo'o talanoa i ai, fa'atasi ai ma isi.

teine

существительное
A1

/teˈi.ne/

девушка

Ребёнок или подросток женского пола.

tele

прилагательное
A1

/ˈte.le/

O le tulaga e lāpo'a pe to'atele pe aofa'i e sili atu.

tele fua

наречие
A1

/ˈte.le ˈfu.a/

O le fa'aupuga e fa'aali ai le tulaga e sili ona lāpo'a pe mamafa; 'tele lava'.

tinā

существительное
A1

/tiˈnaː/

мать

Женщина, родившая человека; мать.

tolu

числительное
A1

/ˈto.lu/

O le numera e sosoʻo ma le lua; e faasino i mea e faatolu.

totonu

существительное
A1

/toˈto.nu/

внутри

Внутренняя сторона чего-либо или какого-либо места; противоположно снаружи.

tupe

существительное
A1

/ˈtu.pe/

O mea e fa'aaoga e fa'atau ai mea po'o le totogi o galuega.

глагол
A1

/tuː/

O le fa'atūina o le tino i luga i vae, e le nofo pe taoto.

ua

частица
A1

/ˈu.a/

O le 'upu e fa'aali ai ua uma ona fai se mea, po'o se tulaga fou ua o'o mai.

uma

глагол
A1

/ˈu.ma/

O le o'o i le i'uga po'o le fa'auma o se mea; ua leai se toe.

uso

существительное
A1

/ˈu.so/

O le uso e itūpā tutusa; e ta'ua e le tama lona tuagane, pe le fafine lona tuafafine.

va'ai

глагол
A1

/vaˈʔai/

O le fa'aaogaina o mata e matau ai se mea.

vai

существительное
A1

/vai/

O le mea sua manino e inu ai ma fa'aaoga i le olaga i aso uma.

vasa

существительное
A1

/ˈva.sa/

O le vaituloto tele masima e siʻomia ai motu ma atunu'u.

ā

местоимение
A1

/aː/

что

Слово, которым спрашивают о чём-то неизвестном; «что».